Náhrada škody po státu v souvislosti s opatřeními ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2

12.08.2020

Může podnikatel uplatnit škodu po státu?

Jednoznačně ano!

Právní základ tomu dávají hned dva zákony. Jedním je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a druhým je zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Argumentace oběma těmito zákony je způsobená okolnostmi, která při provádění opatření nastaly.

Náhrada škody v souvislosti s krizovými opatřeními

Vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky nouzový stav, který trval přesně 66 dní. Vláda byla v této souvislosti oprávněna vydávat krizová opatření, tedy opatření organizační nebo technické určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. Krizovou situací je mimořádná událost nebo jiné nebezpečí, při němž je vyhlášen nouzový stav. Od 12.3.2020 do dnešního dne Vláda přijala 66 Usnesení o přijetí krizového opatření v souvislostis COVID-19 (z celkového počtu 161 Usnesení v souvislosti s COVID-19). V souvislosti s COVID-19 vydávaly svá opatření i Ministerstva (majoritně Ministerstvo zdravotnictví). Orientace tak (s tím, že někteří v tom hledají úmysl) v problematice je velmi složitá i pro advokáty, kteří se krizovým opatřením nevěnují.

Podstatou však zůstává § 36 krizového zákona, který praví, že "Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními" a "Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám." Je nutné poznamenat, že zákon nepředpokládá pochybení státu a nárok na náhradu škody objektivně fyzickým i právnickým osobám přiznává.

Náhrada škody v souvislosti s výkonem veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem

Médii proběhla zpráva o tom, že se Vláda snaží zrušením svých krizových usnesení a jejich novým nařízením prostřednictvím mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví vyvinit z povinnosti hradit škodu podle krizového zákona. Na základě iniciativy kolegů advokátů a zároveň i naší advokátní kanceláře došlo ke zrušení některých těchto mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví pro jejich nezákonnost. Důvod byl jednoduchý. V době nouzového stavu nemá Ministerstvo zdravotnictví právo vydávat mimořádná opatření. Toto oprávnění má pouze Vláda. Tím se pootevřeli vrátka k možnosti požadovat škodu podle odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Obecně tak § 3 předmětného zákona stanoví, že "Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány." Může tedy dojít v rámci celé sumy krizových opatření Vlády a mimořádných opatření Ministerstev ke konkurenci nároků a právo na náhradu škody lze opřít o jakýkoliv z těchto zákonů, nebo pouze o jeden z nich.

Okruh oprávněných osob

Zákon uvádí všechny fyzické a právnické osoby. Nijak nezužuje jejich rozsah na státní příslušnost, způsob podnikání, nebo jinak. Důležitá je pouze příčinná souvislost mezi opatřeními a vznikem škody.

Jaká částka se má žalovat?

Rozsah hrazené škody definuje § 2952 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, tak, že: "Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).". Prokáže-li poškozený skutečnou škodu i ušlý zisk, neměl by být za současného stavu judikatury problém s přiznáním tohoto nároku soudem. Je potřeba si dát velký pozor na to, aby se žalovala škoda, která nemá vícero příčin, kdy nebude možné určit zda vznikla pouze v přímé souvislosti s opatřeními. Poškozený bude žalobcem v civilním sporu a ten je stižen zásadou projednací (t.zn. že soud za Vás nebude opatřovat důkazy) a důkazní břemeno tak leží právě na žalobci. Jsou škody, které jsou přímé a jednoduše prokazatelné, jako například naprosté uzavření provozovny a uhrazený nájem, či zboží, které podlehlo zkáze (byť v druhém jmenovaném případě už je složitější dokazování, pokud nemáte dostatek svědků, fotodokumentace, atp.) a jsou škody, kde to tak jednoduché nebude (typicky celý institut ušlého zisku).

Právo patří bdělým, aneb krátká půlroční lhůta.

Všemluvný § 36 odst. 5 krizového zákona říká: "Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.". Stihnete-li škodu uplatnit, můžete ji poté v obecné promlčecí lhůtě požadovat u soudu (nebude-li státem hrazeno dobrovolně). Předpokládáme, že stát bude mít tendenci vyjednávat o výši škody a uzavírat s poškozenými dohody o narovnání, nebo bude přímo nároky odmítat, nebudou-li perfektně podložené důkazy a argumenty. Kdo bude mít důkazy a uplatní škodu včas, bude bdělý.

Zajímá vás více ohledně uplatnění škody po státu?

Vyplňte všechny potřebné údaje a my se vám ozveme co nejdříve zpět.