Náhrada škody po státu

Na základě vládních (krizových) opatření bylo množství podnikatelů nuceno své provozovny zavřít, pozastavit prodej zboží nebo poskytování služeb. V důsledku takto významného zásahu dojde zákonitě ke vzniku podstatných škod. Na náhradu škody v přímé souvislosti s krizovými opatřeními pamatuje krizový zákon (zákon č. 240/2000 Sb.). Dle § 36 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.

Náhrada škody vzniklé v důsledku vládních opatření

Dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škodou újma na jmění (souhrn majetku a dluhů). U rozsahu náhrady škody je stanoveno, že se hradí jak skutečná škoda, tak ušlý zisk. Je ovšem otázkou, jak bude vykládána náhrada škody dle krizového zákona, a tedy zda budou pod náhradou škody zahrnuty pouze skutečné škody (tj. to, o co bylo jmění osoby poníženo) nebo i ušlý zisk (tj. to, o co nebylo jmění osoby navýšeno, přičemž bez zásahu krizových opatření by k takovémuto navýšení došlo). 

Jelikož bude v následujícím období stát zahrnut množstvím žádostí o náhradu škody dle § 36 krizového zákona, je pravděpodobné, že se stát bude přiklánět k restriktivnějšímu výkladu zákona, a tedy bude nahrazovat pouze skutečnou škodu. Až budoucnost nám tedy ukáže, jak se k náhradě škody postaví stát. Další otázkou pak bude, jak se k této věci postaví soudy v případných navazujících občanskoprávních sporech.

Pokud budete chtít po státu nahradit vzniklou škodu, je potřebné si připravit podklady, ze kterých bude jasně vyplývat, že Vám škoda vznikla a v jaké výši. Za vzniklou škodu jsou považovány i zbytečně vynaložené náklady, takže jako podklady pro uplatnění škody mohou sloužit např. faktury za nájem provozovny, která musela být uzavřena nebo doklad o nákladech na zaměstnance, kteří v důsledku opatření nemohli vykonávat svou práci (POZOR! - netýká se zaměstnance v karanténě). 

Náhrada ušlého zisku

U ušlého zisku bude potřebné prokázat, že v důsledku krizových opatření nedošlo k navýšení majetku, přičemž při pravidelném a běžném běhu věcí by k takovémuto navýšení došlo. Je tedy potřebné připravit podklady, ze kterých bude patrné, že v předmětném období by měl poškozený jistý finanční příjem, který se neuskutečnil v přímé souvislosti s krizovým opatřením. Prokázat to můžete např. smlouvou, která v důsledku opatření zanikla a došlo tedy ke ztrátě nároku na odměnu ze smlouvy vyplývající.

Škoda musí být v souladu s § 36 odst. 5 krizového zákona uplatněna u orgánu krizového řízení, a to v subjektivní lhůtě 6 měsíců a v objektivní lhůtě 5 let. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR začíná subjektivní šestiměsíční lhůta běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu. Zákon připouští, aby byla náhrada škody poskytnuta i při nedodržení těchto lhůt, a to v případech hodných zvláštního zřetele.

Aktualizace: Změna od 24. 3. 2020

Po vyhlášení nouzového stavu byla Vládou ČR přijata krizová opatření podle krizového zákona, na základě kterých došlo k omezení pohybu osob, omezení podnikatelské činností, atd. Jelikož byla tato opatření vydána v režimu krizového zákona, mohly fyzické a právnické osoby po státu požadovat v režimu krizového zákona náhradu škody.

Z důvodu obav o množství žádostí o náhradu škody se Vláda ČR rozhodla změnit postup přijímání dalších opatření. Namísto prodloužení opatření dle krizového zákona se Vláda ČR rozhodla tato opatření vydat postupem, kdy jsou opatření vydána Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákona č. 258/2000 Sb.). V důsledku této změny budou mít fyzické a právnické osoby výrazně zhoršené postavení při snaze o vymáhání náhrady škody, než by měly v režimu krizového zákona. První soubor opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví byl účinný od 24. 3. 2020 do 1. 4. 2020 a další soubor je účinný od 1. 4. 2020 do 11. 4. 2020.

Zda je takovýto postup Vlády ČR legitimní a legální zatím není rozhodnuto. Právnická veřejnost se vůči tomuto postupu okamžitě vyhradila a na příslušném soudě jsou již podány první návrhy na zrušení těchto opatření, a to z důvodu jejich nezákonnosti. Na základě rozhodnutí soudu v těchto věcech pak budou zvažovat své další kroky jak Vláda ČR, tak i fyzické a právnické osoby, které jsou touto změnou nejsilněji zasaženy.

V důsledku aktuální situace bude při přípravě podkladů pro následnou žádost o náhradu škody asi nejlepším řešením rozdělit tyto podklady na období do 24. 3. 2020 a po 24. 3. 2020. Pokud totiž soud opatření Ministerstva zdravotnictví nezruší a takovýto postup označí za zákonný, budou se nároky na náhradu škody před 24. 3. 2020 a po 24. 3. 2020 řídit dvěma odlišnými zákonnými režimy.

Chcete poradit jak uplatnit náhradu škody?

Vyplňte všechny potřebné údaje a my se vám ozveme co nejdříve zpět.