Zaměstnanec v karanténě

Karanténa jako překážka v práci. Karanténou se dle § 2 odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "OVZ"), rozumí "oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.". Dle § 67 odst. 2 OVZ nařizuje karanténu poskytovatel zdravotních služeb, a to v případě, kdy zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně.

Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Jedná se totiž o překážku v práci na straně zaměstnance, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno. Zaměstnanec je přitom povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu o nařízení karantény a předpokládané době jejího trvání. Dále musí zaměstnanec překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Zaměstnanec předloží zaměstnavateli potvrzení "Oznámení o nařízení karantény" vystavené krajskou hygienickou stanicí. Byla-li karanténa stanovena formou e-Neschopenky poskytovatelem zdravotních služeb, ověří si zaměstnavatel tuto skutečnost na e-portálu České správy sociálního zabezpečení. Tímto způsobem se uplatní právo zaměstnance na náhradu mzdy/platu za prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény (viz další bod).

Hmotné zabezpečení zaměstnance

Během trvání karantény Podle § 192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Následně, trvá-li nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní dny dávka nemocenského pojištění - nemocenské vyplácená okresní správou sociálního zabezpečení. Osobě pracující na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) vzniká nárok na náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a případné nemocenské pouze v případě, že se účastnila na nemocenském pojištění a splnila podmínky nároku na nemocenské. V případě DPP vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše hrubého příjmu v daném měsíci přesáhne částku 10 tisíc korun. Od této hranice vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění. V případě zaměstnání malého rozsahu jako je například DPČ, vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše příjmu dosáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 korun. Z takového a vyššího příjmu se pak rovněž odvádí pojistné.

Nařízená karanténa a čerpání dovolené

Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené na dobu karantény, ledaže o to zaměstnanec požádá. Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz § 219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena).

Karanténa vylučuje výkon pojištěné činnosti (zaměstnání, ze kterého je zaměstnanec nemocensky pojištěn a z něhož následně čerpá nemocenské) - zákon nezná souběh povinné karantény a práce z domu, tzv. homeoffice.

Potřebujete poradit?

Vyplňte všechny potřebné údaje a my se vám ozveme co nejdříve zpět.